BLOG

Bylo mi sedm let a nějaké drobné, když jsem přestal být jedináčkem. Přesně na den si to nepamatuji. Rodiče tvrdili, že se narodil v listopadu, ale v mojí paměti uvízlo, že dny byly tou dobou zalité sluncem. Dejme tedy tomu, že byl nadprůměrně vydařený závěr podzimu. Kolem poledne jsem se vrátil rozjařený z venku. Tváře mi stále hořely jako důkaz...

Jirka seděl na autobusové zastávce a přehrával si nevydařenou schůzku. Možná jeho první opravdové rande a on to takhle zpackal. Kolik vzteku se asi může nahromadit v duši patnáctiletého chlapce? Po dnešku věděl, že celé mračno.

Prožívám období rockových balad. A opět se mi potvrdila jedna stará pravda. Hudba je lék, který dokáže ze srdce tahat jednu třísku za druhou. Jen tak. Bez narkózy...

Hudba je kořením života. Svět je díky ní jaksi barevnější a úplnější. A někomu (mně) dokonce pomáhá psát! Kdo z Vás nemá žádnou oblíbenou skladbu, ať se přihlásí. Nebo ne... stejně bych mu nevěřil :-)

Nemám ambice dělat ramena na skřítka, ani vyšvihnout zaručený postup, jak napsat bestseller. Kdybych to věděl, nepsal bych tenhle článek, ale tisícistránkovou bichli, která by vyždímala Vaše peněženky. No... spíše bych se s Vámi rád podělil o mé osobní zkušenosti a možná utrousil pár skromných (v)tipů, které by Vám mohly pomoci dopsat tu zatracenou...

Druhý mysteriózní román o muži, který vidí za oponu našeho světa, nese pracovní jméno "Rovnováha". Ten název se mi začíná líbit čím dál víc. Asi si ho nechám :-)

Zrození knihy

08.02.2018

První otázky, které mi mé blízké okolí pokládá, když přijde řeč na Otrávené duše, jsou následující: "Jak se ti to povedlo? Jak to funguje?"