Velké hororové povídkové soutěže, kterou pořádalo nakladatelství Knihy Dobrovský, jsem si všiml těsně po Vánocích a měl jsem zhruba dva týdny na to, abych vhodil svoje želízko do ohně. Vypnul jsem televizi, zhasl a lehl si na postel. Venku bylo kolem nuly, ale já cítil, jak mi po spáncích teče pot. A z toho potu pomaličku vznikal příběh... Dal jsem...
Rovnováha - moje druhá kniha, která je těsně před dokončením...
Bylo mi sedm let a nějaké drobné, když jsem přestal být jedináčkem. Přesně na den si to nepamatuji. Rodiče tvrdili, že se narodil v listopadu, ale v mojí paměti uvízlo, že dny byly tou dobou zalité sluncem. Dejme tedy tomu, že byl nadprůměrně vydařený závěr podzimu. Kolem poledne jsem se vrátil rozjařený z venku. Tváře mi stále hořely jako důkaz...
Jirka seděl na autobusové zastávce a přehrával si nevydařenou schůzku. Možná jeho první opravdové rande a on to takhle zpackal. Kolik vzteku se asi může nahromadit v duši patnáctiletého chlapce? Po dnešku věděl, že celé mračno.
Prožívám období rockových balad. A opět se mi potvrdila jedna stará pravda. Hudba je lék, který dokáže ze srdce tahat jednu třísku za druhou. Jen tak. Bez narkózy...
Takhle nějak vypadá můj ksi... obličej každý večer před spaním...
Hudba je kořením života. Svět je díky ní jaksi barevnější a úplnější. A někomu (mně) dokonce pomáhá psát! Kdo z Vás nemá žádnou oblíbenou skladbu, ať se přihlásí. Nebo ne... stejně bych mu nevěřil :-)
Nemám ambice dělat ramena na skřítka, ani vyšvihnout zaručený postup, jak napsat bestseller. Kdybych to věděl, nepsal bych tenhle článek, ale tisícistránkovou bichli, která by vyždímala Vaše peněženky. No... spíše bych se s Vámi rád podělil o mé osobní zkušenosti a možná utrousil pár skromných (v)tipů, které by Vám mohly pomoci dopsat tu zatracenou...
Druhý mysteriózní román o muži, který vidí za oponu našeho světa, nese pracovní jméno "Rovnováha". Ten název se mi začíná líbit čím dál víc. Asi si ho nechám :-)
Dovolte mi, abych Vám dnes představil tak trochu jiné desatero.